Objevte tradiční chuť českých hor s receptem na staročeské krkonošské kyselo. Tato sytá a vydatná polévka z kvásku, hub, brambor a vajec zahřeje nejen v zimních měsících. Připravte si domácí kyselo podle osvědčeného receptu z Krkonoš a ponořte se do autentických chutí české kuchyně. Ideální jídlo pro milovníky tradičních pokrmů i zdravého stravování. Vyzkoušejte náš recept na kyselo krok za krokem!
Krkonošské kyselo je tradiční staročeská polévka, která pochází z podhůří Krkonoš. Připravuje se z chlebového kvásku, hub a brambor a je známá svou výraznou, nakyslou chutí a sytostí, díky níž se často podávala jako hlavní jídlo. Tento pokrm je nejen chutný,ale i svědectvím o starých časech a kuchařských technikách,které využívaly jednoduché suroviny,dostupné téměř v každé chalupě.
Suroviny
- 250 ml chlebového kvásku (nejlépe domácí fermentovaný, ne instantní)
- 1 litr vody nebo vývaru (ideálně zeleninový nebo z hub)
- 3 větší brambory
- 1 střední cibule
- 100-150 g čerstvých nebo sušených hub (nejlépe hříbky nebo směs lesních hub)
- 1 vejce na porci (obvykle 4 vejce)
- 50 g másla nebo sádla
- kmín celý (1 lžička)
- sůl podle chuti
- pepř mletý podle chuti
- majoránka (volitelné, podle zvyklostí oblasti)
- česnek (1-2 stroužky, volitelně)
- chléb na podávání (dobře se hodí klasický kváskový chleba)
Postup
Příprava krkonošského kysela není časově náročná, ale vyžaduje určitou preciznost. Tato polévka je založena na několika základních fázích přípravy: příprava brambor, vaření hub, zahušťování kváskem a dochucování. K tomu všemu je nutné mít dobře rozkvašený kvásek, jehož kvalita zásadně ovlivní výslednou chuť polévky.
- Huby: Pokud používáte sušené houby,namočte je předem do vody,nejlépe na několik hodin nebo přes noc. Vodu z namáčení ponechejte a použijte ji při vaření – dodá pokrmu výraznou „houbovou“ chuť.
- Brambory: Oloupejte a nakrájejte na kostičky. Dejte je vařit do osolené vody (nebo vývaru),přidejte celý kmín a vařte doměkka. V průběhu vaření můžete přidat i hubovou vodu (pokud využíváte sušené houby), tím polévka získá hlubší aroma.
- Vaření hub: Mezitím dejte do zvláštního hrnce vařit houby (čerstvé nebo namočené sušené) ve vodě nebo vývaru. vařte je přibližně 15-20 minut, dokud nejsou měkké. Vývar z hub si ponechte, bude se hodit při dolévání tekutiny do polévky.
- Cibulka: Na pánvi rozehřejte máslo nebo sádlo a osmahněte na něm na drobno nakrájenou cibuli dozlatova.Pokud máte rádi intenzivnější chuť, můžete přidat prolisovaný česnek.
- Kvásková fáze: Chlebový kvásek nalijte do zhruba 1 litru studené vody (nebo část nahraďte vývarem). Dobře rozmíchejte, aby se nevytvořily hrudky, a postupně přilévejte k bramborám a houbám ve velkém hrnci. Směs přiveďte k varu, přidejte osmaženou cibuli s tukem, promíchejte a povařte asi 15-20 minut na mírném ohni. Polévka by měla zhoustnout a nabýt typické mírně zakalené barvy a krémově-kyselé konzistence.
- Dochucení: Přidejte sůl, pepř a případně i drcenou majoránku, kterou však doporučujeme přidávat až na samém konci varu, protože dlouhým varem ztrácí aroma. Pokud chcete zvýraznit kyselost, můžete přidat trochu octa – ale pozor, vždy raději ochutnávejte během vaření.
- Vejce: Tradičně se vejce vaří zvlášť – buď natvrdo nebo sázené přímo do polévky těsně před podáváním. Některé rodinné recepty doporučují do polévky vejce zašlehat (jako u klasické „vajíčkové“ polévky), ale v Krkonoších se spíše praktikuje podávání celého vejce na každý talíř zvlášť. Sázené vejce se připraví jednoduše – rozklepněte vejce do rozehřátého tuku na pánvi a smažte, dokud bílek neztuhne, ale žloutek zůstane tekutý.
- Podávání: Kyselo podávejte horké,vždy s krajícem dobrého kváskového chleba.Každému strávníkovi do talíře vložte jedno vejce. S politím trochou rozpuštěného másla bude polévka ještě chutnější.
Důležité doporučení: Používejte poctivý domácí kvásek nebo ten, který je fermentovaný pomocí kvasinek a bakterií mléčného kvašení. instantní kvásky nebo směsi do chleba nejsou vhodnou náhradou a výsledek bude chuťově nevýrazný.
krkonošské kyselo má své pevné místo v klasické české kuchyni, především v podhorské oblasti severních Čech. Dnes bývá poněkud opomíjeno,ale jeho příprava patří k nejlepším příkladům chytré a šetrné venkovské gastronomie. Polévka vznikla jako pokrm z toho,co dům dal – pár brambor,trochu hub nasbíraných v lese,cibulka,domácí kvásek a vejce od slepic z dvora. Chuťově je bohaté, výživné a díky obsahu fermentovaného kvásku i velmi prospěšné pro trávení.
Každá rodina měla trochu jiný recept – někde přidávali i mléko nebo smetanu pro zjemnění, jinde se dokonce přidávala kořenová zelenina, ale původní, pravé krkonošské kyselo je jednoduché, kyselé a hutné, přesně jak ho vařívaly naše babičky a prababičky na podhorských chalupách.
Ti, kdo mají více času a chtějí se do přípravy ponořit hlouběji, mohou připravit i více denní variantu, kdy se kvásek nechá po promíchání s vývarem nebo vodou alespoň několik hodin fermentovat při pokojové teplotě, aby se výrazněji rozvinula jeho kyselost.V takovém případě bude nezbytné směs před vařením dobře promíchat a případně scedit přes síto, aby se odstranily případné nerozpuštěné kousky chleba.
Polévka se nejčastěji připravovala v pátek nebo postní den,protože je zcela bezmasá. V dnešní době si však kyselo může každý upravit podle chuti – třeba přidáním uzeného masa nebo klobásy, a vytvořit tak vydatnější variantu vhodnou i na zimní oběd. Přesto však doporučujeme nejprve vyzkoušet pravou, tradiční verzi bez masa, protože její chuť je výjimečná právě pro svou jednoduchost a harmonii surovin.
Krkonošské kyselo tak představuje nejen skvělou chuťovou záležitost, ale i kulturní odkaz na dobu, kdy se vařilo jednoduše, ale s úctou ke každé surovině. Pokud si na něm pochutnáte, můžete se cítit jako součást příběhu, který se v Čechách vypráví již stovky let – příběhu kuchyně našich předků.
